Valentýn po Americku

21. dubna 2012 v 20:38 | Milča |  Life in Houston (4)
Na Valentýn tady v USA jsem se docela těšila, ne proto, že bych byla nějaká velká fanynka tohodle svátku, ale chtěla jsem vidět, jak se to slaví v zemi, ze které ten svátek pochází.


V mojí host rodině se Valentýn zas až tak neprožívá, ale v obchodech to bylo pravé a nefalšované růžové peklo!! Valentýnská tematika byla snad úplně na vše a ve všech koutech obchodů. Kýč, kýč, kýč všude kam se podíváš...
A dodávám, že opravdu nejsem fanynka růžové barvy....

Před damotným dnem D (nebo radši dnem V??) tu byly velké přípravy, hlavně ze strany dětí, jelikož musely do školy donést valentýnku pro každého spolužáka ze třídy. A valentýnky to nesměly být kupované, nýbrž ručně vyráběné a v přpadě Adama i doplněné o nějakou drobnost, jako dárek.

Hodně se mi líbily valentýnky, co dělala Claire, z papíru jsme vystřáhaly takové veliké kytky, doprostřed jsme nalepily její fotku a kolem se to obkreslilo a vybarvilo a tak. Musím říct, že Claire nad tím strávila neskutečný množství času a výsledek fakt stál za to.
Zrovna měla období, že nejoblíbenější barva byla "duha", tak každý okvětní lístek té pomyslné květiny hrál všemi barvami. Musím přiznat, že já bych na to neměla trpělivost, za to si zaslouží můj obdiv...

John na druhou stranu moc na umělecký věci zaměřený není, tak jsme ze čtvrtky udělali akorát takový kartičky, kam jsme razítkem natoskli jedno z valentýnských mott o přátelství a opět doplnili jeho fotkou, protože se ještě neumí podepsat.
John to chtěl mít hlavně honem honem hotové, aby se mohl věnovat záživnějším věcem...třeba legu :-D
Tady na tom je suprově vidět, jak jsou dvojčata rozdílné povahy :-D

Adam měl valentýnky taky ve stylu kartiček s natisknutým mottem o přáteství a fotkou (Adam to ale doplnil i svým podpisem :-)).
Kartičku ovšem sešívačkou přicvakl k pytlíku s nějakým šumivým práškem a lízátkem, který dával jakožto valentýnský dárek.

Ani já jsem nechtěla zůstat pozadu a něco na toho slavného Valentýna dětem dát. V Targetu jsem už nějaký čas před tím koupila veliké bublifuky (byly po jednom dolaru, nekupte to..) a ještě pro každé díte jednu drobnost, aby to neměli všichni stejné. Claire měla malé omalovánky s Tinkerbel a sadu voskovek, Adam dostal zápisník s Batmanem a John malé puzzle s tematikou Star Wars.
K tomu všemu každé dítko dostalo přáníčko s oblíbenou postavičkou.

Ráno na svatého Valenýna jsem tedy vstala trochu dřív a vše nachystala na stůl vedle jejich snídaně, což se později ukázalo jako nemoudrý tah, ale tak co...
Díky bublifukům bylo ráno docela hektické (ano, co myslíte, že děti dělaly když měly snídat??), ale tak zvládli jsme to, hlavně díky slibu, že odpoledne půjdem do parku a budem pouštět bubliny :-D
Sbalili jsme všechny valentýnky, ujistili se, že máme všechno a vyrazilo se do školy. Tam to muselo být divoký taky, se všema těma dětma roznášejícíma valentýnský kartičky, ale to už není můj problém... diky Bohu :-D

Odpoledne, když jsem je vyzvedávala, tak k mému překvapení měli snad víc přáníček, než jich do tý školy odnesli :-D
Claire dokonce dostala od jednoho spolužáka kytku. První věta, co mi žekla bylo, "os Antonyho jsem dostala kytku, a víš proč? Protože je do mě zamilovanej!" Od pětiletýho dítka to znělo neskutečně vtipně....ještě k tomu to říkala s úplně vážnou tváří, kdeždo všichni dospělí v dosahu se smáli :-D

Jak jsem dětičkám ráno slíbila, tak odpoledne jsme šli do parku a bublifuky se ukázaly jako velice dobrá investice....dětí jsem si celý odpoledne nemusela ani všimnout :-D

Když jsem vyzvedávala Adama, tak se valentýnky ukázaly jako docela slušná komplikace, která mi zavařila na několik dní.
Jak si děti v jeho škole dávali k přáníčku i nějakou drobnost, tak v drtivé většině případů to byla nějaká sladkost... a když máte 3 děti a sladkosti má jen jedno, tak to nedělá dobrotu....

Večer jsem ještě měla babysitting, jelikož Seth s Heidi šli ven na rande, ale to mi vůbec nevadilo, naopak jsem ráda, když se jednou za čas dostanou ven a mají čas jen sami pro sebe.
navíc děcka chodí v spát v půl osmé večer, takže když je dám do postele, přečtu nějakou pohádku, tak v těch postelích většinou zůstanou a jsou úplně v pohodě.

Valentýn tedy u mě proběhl skoro jako každý jiný den, ale stejně se mi ulevilo, že ta nechutná růžová výzdoba z obchodů konečně zmizí :-D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Angee Diamond Angee Diamond | Web | 21. dubna 2012 v 21:07 | Reagovat

xD

2 Lúthien Lúthien | Web | 21. dubna 2012 v 21:11 | Reagovat

Valentýna moc ráda nemám a neslavím ho, chápu tvoje znechucení kýčovitou výzdobou :D Obdivuji každého, kdo jako au-pair vydrží delší čas, já jsem byla v Irsku a nevydržela jsem ani měsíc. Tak ti přeju, ať tě děti moc nezlobí! 8-)

3 Shara Shara | 23. dubna 2012 v 21:33 | Reagovat

Američani si potrpí na "roztomilost," proto ta růžová ;)

4 Klára Klára | 24. dubna 2012 v 21:11 | Reagovat

Že tento svátek pochází z USA není pravda, ale bohužel si to spousta lidí stále myslí...

5 puppup puppup | Web | 27. května 2012 v 1:08 | Reagovat

Jojo, pochází z Itálie a ta komercializace z toho udělala blbost, no. Svatý Valentýn byl italský kněz, který tajně oddával zamilované páry a byl proto popraven. Jinak, dlouho jsem neměla čas koukat na blogy, konečně se můžu zas začíst, moc mě tvoje články baví :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama