Lidé přicházejí a odcházejí

20. dubna 2012 v 18:58 | Milča |  Life in Houston (5)
Jak ke mě chuť do psaní přišla, tak zase rychle odešla, ale bohužel ne sama od sebe.
Stalo se totiž něco, co mi na dlouhou dobu tu chuť vzalo a co mě i teď částečně mrzí, na druhou stranu jsem ale ráda...



No, abych přestala být tak melodramatická, tak vám to napíšu celé a od začítku, co se tu stalo a proč mi to sebralo chuť do psaní.

V jednom z minulých článků jsem psala o tom, jakou tady máme super českou partu a že s nimi ráda a často chodím ven.... tak toto prohlášení je již minulostí...

Abych vám tedy popsala, co se stalo.
Vše bylo zdánlivě v pořádku, chodily jsme spolu ven, smály se, kecaly a tak dále, dokud mi na facebooku nepřišel dlouhý vzkaz od jedné z holek...

Pro lepší autenticitu ho sem zkopíruju tak, jak je...

Ahoj Milčo,
tak jsem dneska narazila na tvuj "deníček", který veřejně propaguješ na googlu. Protože nejsem a nechci být typ člověka, který pomlouvá za zády (tak jako jsi to několikrát udělala ty) - pokud si nevzpomínáš, tak ti připomenu: Jsi s některou z nás a nezapomeneš něco nemilého prohodit o zbývajících 2. Asi si myslíš, že si to vzájemně neřeknem. Všechno tohle jsme házely za hlavu a holky možná pořád za hlavu házet budou. Ale já si řekla, že tě nechci pomlouvat za zády a ani o tobě psát někde na webu. To co o nás vzájemně vykládáš - myslím si o tom svoje a nebudu psát za holky. Jen tě svým jménem prosím, NEPIŠ O MNĚ NA ŽÁDNÉM BLOGU (poslední článek, jak tě Jana naštvala a napsala ti zprávu si klidně napiš). NEPŘÍDÁVEJ ŽÁDNÉ FOTKY SEMNOU!
Věci co se staly se staly. Opravdu jsem se snažila být kamarádka ale ono to nejde. Protože jediného, čeho se člověk od tebe dočká je článek, kde si přečte o tom jaký je. Jenom pár poznámek...... když tě Radka poprosila,ať s ní jedeš koupit kolečkové brusle. Proč potom o ni nemile mluvíš za jejími zády? Proč, když se tě Dia ptala, jestli chceš něco na benzín řekneš ne a pak napíšeš takovou sračku na blog? Proč máš na mě uštěpačné poznámky typu: "Ne každý má svoje auto?" ... výhody mého vlastního auta a že jsem řídila, jak trupka do SA aniž bych mohla zůstat déle na diskotéce nebo tak si už neviděla. ...... Ráda bych možná nějaké vysvětlení tvého chování, co jsme ti všechny udělaly? A nebo jsi našla odpověď na tvou otázku, proč nemáš žádné přátele? Třeba začni u sebe dřív, než začneš psát a hodnotit druhé.

Takže podle holek jsem drbna, která si neváží toho co má, super.... Já jsem člověk, který nesnáší drby a nikdy jsem je vědomě nešířila a co z toho mám?
Je mi jasné, že v tom vzkazu je několik věcí, které s žádají bližší vysvětlení, proto sem zkopíruju ještě mojí odpověď na výše uvedený vzkaz. Tam se pár věcí vysvětluje a zbytek hned dovysvětlím.

Ahoj Jani, Tvůj vzkaz teď čtu už po třetí a pořád přemýšlím, čím jsem tě takhle naštvala, ale nemůžu na to přijít. O tom, že mám blog jsi věděla, dokonce jsem si teď i přečetla články z poslední doby, abych našla, kde o tobě špatně píšu, aby tě to mohlo urazit, ale nějak jsem to nenašla. Našla jsem akorát to, že jsem psala, že jste fajn holky i když v ČR bychom kvůli odlišným zájmům a tak kámošky nebyly. Tohle je to, co tě tak urazilo?
Nevím o tom, že by jsi s náma byla v autě, když jsem Ditě vyprávěla o tom, jak jsme s Radkou jely koupit ty brusle, ale v tu chvíli jsme se bavily tuším o tom, jak se občas bez GPS můžeš pěkně zamotat a i když si myslíš, že víš kam jedeš, tak to nemusíš najít. A to jak jsme to hledaly jsem přihodila jako takovou "historku k dobru", co se mi stalo v nedávný době a bylo to docela vtipný. Jako nevím, co je v tomhle za pomluvu, neřekla jsem o Radce nic špatnýho, jenom co se nám přihodilo po tý cestě (kde jsme se mimochodem skoro celou cestu smály tomu, jak jsme to nemohly najít).
Když jsem s jednou z vás, to se jako nesmím zmínit o tom, co jsem dělala s tou druhou jiný den, aby to náhodou nebylo pomlouvání? To mi z toho tvého psaní totiž vychází...
K tvojí další otázce, která se týká Dity a benzínu. Kde proboha píšu, že mi překáží pro ní dojet a pak ji hodit zpátky? Píšu tam o tom, že se cítím trochu blbě kvůli benzínu, který neplatím. Proč jsem tedy Ditě řekla ne, když mi nabídla, že mi dá peníze na benzín? Když já sama na ten benzín nedávám ani cent, nebylo by krajně pokrytecký si ty peníze od ní vzít? Já si myslím, že bylo. Dál jsem tam psala, že na to, abychom se scházely v týdnu není čas, protože to vožení zabere dost času. Pokud by na to ten čas byl, tak by mi to vůči rodince už bylo blbý víc a pokusila bych se to s nima nějak dohodnout, že bych něco na benzín zaplatila. Toť vše. Vysvětli mi prosím, co je na tom tak špatnýho, protože já to prostě nechápu.
Na to, že bych někdy měla uštěpačnou poznámku s tím autem si nevzpomínám, osvěžíš mi paměť a napíšeš mi, kdy jsem ti to řekla?
Pořád nějak nechápu, proč jsi takhle naštvaná a co jsem ti to vlastně tak zlého provedla.
Milča

Jsem z toho nějaká zmatená, když jsem s jednou z holek, nesmím prohodit ani slovo o nikom z ostatních, protože by to bylo pomlouvání? Jinak si to vysvětlit neumím....
Proč poznámka, pronesená v humorném duchu (aneb pohádka o tom, jak jsme se "ztratily" a kroužily kolem bloku při hledání obchodu, o kterém jsme věděly, že tam je, ale prostě ho ne a ne najít), způsobí tolik nesnází?

Po téhle výměně vzkazů jsem se pak ještě viděla s jednou z holek a ta mi řeka, že je to pravděpodobně způsobeno mým tónem hlasu, že kolikrát hodně věcí, které říkám ve srandě, může znít, jako že jsem naštvaná.
Jo, tohle je asi pravda, i když mi to ještě nikdy nikdo neřekl, a jakožto dost flegmatický člověk me fakt naštve máloco, na druhou ráda si i z vážnějších věcí dělám srandu (viz hledání obchodu, když kroužíte kolem bloku v odpolední zácpě a nemůžete najít to, co hledáte, tak většina lidí by byla naštvaná, já si z toho naopak začnu dělat srandu), ovšem velmi často u toho mám vážnou tvář, tak to může vypadat, jako že jsem naštvaná.
Ale to je fuk, dalo by tolik práce se zeptat, jestli jsem naštvaná, nebo jak myslím to co říkám?

Podle toho, co bylo v tom vzkazu se o mě holky musely docela dlouho bavit, kdo se potom baví o ostatních za jejich zády? O tom, že mám blog věděla sice jen jedna z nich, a ani ta nevěděla adresu, to znamená, že to musely cíleně googlit,a le to je fuk, blog je v tom nevině, i když ještě přilil olej do ohně.
Stejně to ale vedlo k naprosté ztrátě jakékoliv chuti do psaní. Byla jsem z toho otrávená a popravdě naštvaná.
Potom jsem to ale hodila za hlavu, našla si jiné kamarády a jsem šťastná. Dokonce jsem i ráda, že už nemluvím tolik česky, ale mnohem víc anglicky a cítím, že se v té angličtině zlepšuju.

Chápu, že jsem jiná, než holky, že mám úplně jinou prioritu zájmů a moc si neužívám chození po diskotékách, či klubech a že jsem pro spoustu lidí "ta divná". Ale stejně mě mrzí, jak se to mezi mnou a ostatními češkami vyvrbilo, i když si nejdem vědoma žádného pomlouvání, ani ničeho, čím bych si je mohla takhle znepřátelit.

Když jsem tuhle story říkala mé milé Barunce z Anglie (tahle holčina mimochodem patří pezi těch pár lidí, které mohu hrdě nazývat svými přáteli), tak po zmínce o tom, že jsem prá drbna, tak se milá Barunka rozesmála a řekla, že to není možný... Že jsem vždycky naopak byla ta, co se do drbání moc nezapojoval, natož aby sám nějaké drby začínal.

No, to už je jedno.

Jinak k této větě " A nebo jsi našla odpověď na tvou otázku, proč nemáš žádné přátele? Třeba začni u sebe dřív, než začneš psát a hodnotit druhé". Bych ráda něco dodala...

Uznávám, že chyba je i ve mě, nejsem člověk, který by byl přirozeně otevřený a "kámoškám" které zná chvilku svěřoval úplně všechno. Nejsem taková a nikdy ani nebudu, s mojí minulostí se tomu ani nedivím a respektuju, že to někomu může vadit. To je hlavní důvod toho, proč nemám moc kamarádů...
A věřte mi, že když píšu "kamarádi" a kamarádi, tak nemyslím totéž.
Pravých kamarádů mám jen pár, uznávám, ale jsou to lidé, za které bych dala ruku do ohně a kteří mě znají jako nikdo jiný. Jsou to lidé, kteří si zasloužili mojí důvěru a budou mít moji důvěru i podporu až do skonání světa.
Na druhou stranu jako "kamarády" většinou označuju lidi, se kterými se bavím, jsou fajn, chodím s nimi ven a tak, ale ještě prostě nemají moji plnou důvěru, abych jim řekla všechno a tak.

Opravdových přátel tedy nemám moc, ale radši budu mít jen hrstku těch opravdových kamarýdů, než spousty "kamarádů". Doufám, že chápete, jak to myslím....
A na své přátele, tím myslím ty opravdové jsem hrdá a jsem pyšná na to, že je mohu nazývat svými přáteli.

Juste, Baru, Jíťo, Ivčo a Jano, díky za to, že tu jste a že mě respěktujete takovou, jaká jsem....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | Web | 20. dubna 2012 v 19:38 | Reagovat

Lepší pár pravých přátel (kamarádů), než stovky "kamarádů" ...

Drž se! :-*

2 Veronika Veronika | 20. dubna 2012 v 20:32 | Reagovat

Kočko z toho si nic nedělej,jestli se někomu nezdá tvůj tón hlasu,tak je to akorát důkaz toho,že tě neznaj. Já kolikrát mluvim normálně a spousta lidí mi řiká,proč tak mluvim a co hůř,že na ně pořád čumim naštvaně... kamarádi ví,že to tak mám bohužel od přirody a ten,kdo to neví,není opravdoví kamarád...

3 Klára Klára | 20. dubna 2012 v 22:46 | Reagovat

Ahoj mili,

moc mne mrzí způsob, jakým holky řešily něco, co se jim nelíbí...
Jsem moc ráda, že ses s tím vypořádala anašla sis nové kamarády!

Hodně štěstí!

Klárka

4 Denisa Denisa | Web | 21. dubna 2012 v 0:42 | Reagovat

Člověku, který nemá žádné zábrany Ti během krátké chvíle vyžvanit o sobě úplně vše,  nedělá sebevětší problém žvanit i o diskrétních záležitostech jiných lidí. Proto buď nadále sebou a kašli na rady ostatních. Já se považuji za hodně společenského člověka a i přesto bych své přátelé spočítala na prstech jedné ruky, takže o tomhle to rozhodně není !!! ;-) Mimochodem, slečna byla srabík to s tebou probrat z očí do očí, že volila vzkaz na fb?

5 Mary z Kanady Mary z Kanady | 21. dubna 2012 v 12:50 | Reagovat

Mrzí mě, co se ti stalo :-! Ale neřešila bych to přes blog.-)

6 Danus Danus | 21. dubna 2012 v 14:56 | Reagovat

Prvni clanek po delsi dobe a hned tohle :-( Moc me mrzi co se stalo, ale myslim, ze za to ty devcata nestala.. Hlavni je, ze mas sve kamarady, kteri tu jsou pro Tebe a neves hlavu, kazdej jsme nejaky, nikdo nemuze byt podle predstav tech ostatnich.
..a pokud jsi si nasla jine 'kamarady' tim jen lepe pro Tebe 8-)

7 Jana Jana | 27. dubna 2012 v 17:30 | Reagovat

Už jenom to, že sem kopíruješ soukromé zprávy je "drbání" a svědčí to o tom, co jsi za osobnost. Přeji ti hodně "pravých" přátel a hezké okamžiky v USA.

8 moňa moňa | E-mail | 28. dubna 2012 v 5:19 | Reagovat

Ahojky Mili....hele ikdyž tě neznám musím se k tomu vyjádřit.....když sem tvůj blog četla, tak sem si říkala, tak ste si asi moc s holkama nesedly....jenomže já znám jednu o kterých píšeš osobně, a prostě svět je hrozně malej a můžu říct ikdyž tu dotyčnou moc neznám, tak ale můžu říct, že je to naprosto suprová holka....kdykoliv jsem měla v USA nějaký trable, hned se mi ozvala aniž by musela....třeba jste si nepadly do oka...to se stává....ale opravdu pro příště nepiš o lidech z tvého okolí nějaké věci.....ono to totiž může naprosto úplně pak vyznít když si to člověk přečte,,,a ruku na srdce, kdo si rád o sobě čte že,pokud to nejsou jen samé chvály...přeju Ti opravdu jen pravé přátelé, ale věř mi i známí jako byly třeba holky z Tvého okolí s kterými se už nebavíš, by jednou mohly být tvé super kámošky...já sem svou nejlepší přítelkyni, dá se říct sestru první rok neměla vůbec ráda a oni ona mě...ale po roce a různých zážitcích se z nás staly téměř sestry...dej lidem šanci :-) každý pomlouvá, neznám nikoho kdo by nepomlouval, ale člověk by měl občas dopředu odhadnout jak se to té osoby popř. dotkne když by se to dověděla...Přeji hodně štěstíčka, piš si na blog o čem budeš chtít, je to tvá věc, ale protože jednu z dotyčných znám musím se ji zastat,,,neber to zle, vím že se mě to netýká, ale já sem člověk co se zastává svých kamarádů, přátel i známých....to jen proto, že každá pravda má dvě strany :-)

9 Hanka Hanka | 4. května 2012 v 23:50 | Reagovat

Milčo, promiň, ale tohle se teda fakt nehodí řešit tady, na veřejným blogu. Ještě kopírovat soukromý zprávy.. O_O To si pak člověk opravdu může udělat o tobě nějakej obrázek, ehm.. :-?

10 Megynka Megynka | 20. září 2012 v 22:05 | Reagovat

Nezlob se, ale řešit tohle přes blog a veřejně podle mě neni správný, tim jakobys říkala, že maj holky pravdu ... neznám tě a neznám ani je, ale tohle se nedělá ...

11 Milča Milča | 28. září 2012 v 17:22 | Reagovat

Článek nebyl napsán za účelem nějakého řešení, nebo vyřešení toho, co se stalo. Všechno je dořešené, story má krásné vělké "THE END" na konci, které uzavřelo jednu krátkou kapitolu m=ho života v USA. Článek jsem psala hlavně jako informativní věc pro mé známé, se kterými nejsem moc v kontaktu přes skype a popravdě, po asi pěti opakování té stejné story jsem na to rezignovala, napsala článek a každýho, kdo se zajímal, jsem odkázala sem. Je to součást mýho života tady v USA, podle mě je to OK se o tom zmínit i na blgu, který je o mém životě v USA a co všechno mě tu potkalo.
Já to mám v sobě vyřešený a teď s odstupem času i můžu říct, že je to jedna z nejlepších věcí, co mě tu potkaly. Místo českých holek mám hromadu amerických kamarádů a našla jsem si i 2 kamarádky, které se za velmi krátkou dobu staly velmi dobrými kamarádkami, a které mě berou takovou, jaká jsem.
Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré, a fakt to platí...
Obě holky jsou moje zlatíčka a i když je každá úplně jiná, tak si hodně rozumíme a mám je moc ráda a obě jsou mi moc drahé. Lůca je dokonce jako moje sestra od jiný mámy a jsem ráda, že jsem měla šanci ji potkat. Mimochodem, seznámily jsme se díky mému blogu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama