Silvestrovská noc, aneb Amerika mi je asi souzená :-)

2. ledna 2011 v 15:01 | Milča |  Anglie
Mám dneska den volna, tak vám konečně můžu napsat, jaký tu byl Silvestr.
S helen jsem se předem dohodla, že mě nebude potřebovat a že můžu jít ven. Jelikož tu nikoho neznám, tak to vypadalo na sólo akci, kde si půjdu sednout někam na pivko a případně s někým pokecám.


Alton je sice docela maličké městečko, ale barů, restourací a podobných zařízení je tu celkem dost, takže výběr dobrého místa není zas tak jednoduchý. Helen se však zeptala naší sousedky, se kterou se prátelí, kde je tu nejlepší místo, kam chodí mladí lidé. Jelikož ta sousedka má dceru prý přibližně v mém věku, tak doporučila jeden bar. Díky svým častým toulkám městem a zevlování po ulicích jsem věděla kde to je a rozhodla se, že to tedy zkusím.

Po nezbytném zkulturnění se jsem šla ještě Helen pomoct s přípravou večeře (kterou jsem já neměla, protože chystala večeři až tak na půl desátou až ddesátou a já odcházela po osmé) a všichni mi říkali jak moc mi to sluší. Helen obdivovala moje tričko a když jsem jí řekla, že jsem ho koupila tady v Altonu za 5 liber, tak hned chtěla vědět kde, že si jí fakt moc líbí...to docela potěší :-)

Nazula jsem si tedy ty své nové botky na tom šíleným podpatku a vyrazila do výru společenkého dění.
Když jsem došla na Market square (mimochodem maličkaté náměstíčko se stromkem), tak jsem z jednoho baru slyšela docela dobrou muziku (teda aspoň na tu bído co jsem slyšela při procházení kolem jiných barů), nahlédla jsem okýnkem dovnitř a ke svému milému přkvapení jsem zjistila, že tam hraje živá kapela a vevnitř to nevypadá vůbec špatně.
Nebyla jsem si přesně jistá, jestli to je ten bar o kterým mi říkala Helen, ale bylo mi to jedno a vlezla jsem dovnitř, že si aspoň poslechnu nějakou hudbu, když už nic.
K mé smůle jsem slyšela 2 písničky a pak následovala třičtvrtěhodinová pauza. Vzhledem k tomu, že tam byli všichni ve skupinkách a tak, tak jsem si dala pivko (ač normálně pivo moc nepiju, tak jsem na něj měla celý den šílenou chuť) a sedla si k malému stolku (pro 4 lidi, jeden z nejmenších, co tam jsou) ve strategickém místě-blízko k baru a výhled na kapelu. Jelikož jsem si neměla s kým povídat a tak, tak jsem si vytáhla kartičky se slovíčkama, který se snažím dostat do hlavy každou volnou chvíli, co mám. Netrvalo dlouho a začla mě pozorovat skupinak celkem simpatických mladíků a skoro si na mě i ukazovali prstem-docela mě to v tu chvíli znervoznilo. Pak se chvilku dohadovali a nakonecc jeden z nich přišel a ptal se, co že to mám za kartičky (holt, zvědavci jsou očividně všude, ne jen u nás :-D). No, odpověděla jsem mu, že se anglicky tprve učím a že to jsou slovíčka, pak následovalo pochválení mé angličtiny (asi se tu všichni zbláznili, ale angličtinu mi tu chválí snad každý, s kým prohodím víc než 2 věty...) a otázka, jestli jsem se angličtinu učila v Americe, že prý mám americký přízvuk.... No, nemusím vám říkat jak mě to rozesmálo, brala jsem to spíš jako vtip...
No, docela jsme si popovídali, ale oni pak odcházeli do jinýho baru (že prý si dělají tour po Altonských hospodách a do půlnoci chtějí navštívit všechny), tak jsem jim popřála hodně štěstí a zase jsem osaměla.To ale už začínala hrát kapela, tak jsem se nenudila a poslouchala muziku. Nutono dodat, že hráli fakt dobře, moc dobří muzikanti a zpěvák měl hrozně přáíemný hlas. Poslouchalo se to víc než dobře.

Po nějaké době mě začal "balit" nějaký chlápek, mohlo mu být tak kolem 40 a já jsem něvěděla jak se ho zbavit. V češtině bych ho dokázala usměrnit hned, ale v angličtině?? Tak daleko moje "perfektní" angličtina ještě nesahá.
K mému velkému překvapení se mě zeptal, jestli jsem z USA, tu už u mě vyvolalo vyvalení očí a nevěřícný pohled následovaný vrtěním hlavou a smíchem. Mimochodem jsem s ním před toou větou prohodila 3 slova excuse me, sorry, a it's OK. Pak se mě ptal proč se směju, že mám "american accent", tak že ho zajímá jestli odtamtud jsem. Na to jsem odpověděla, že anglicky se učím teprve chvíli a že americký akcent je prostě impossible. Moje hodně chladné chování vůči tomu chapíkovi se vyplatilo a brzy svoje snažení vzdal.
Docela mě dostalo, že se mě snažil dostat na to, jakej to je tvrďák, že poslouchá jenom drsnou muziku (na tričku měl logo Roling Stones, takže žádná tvrďárna :-)) a ten punckrock, co hráli ti kluci, že je na něj moc měkký. To prosím zkoušel na mě, neříkám, že jsem metalový znalec (Juste nesměj se!!!), ale o pár kapelách povědomí mám a na drsnou melodickou!! muziku nedám dopustit. Chlapíkovi trochu sklaplo, když jsem se na něj vytasila s tím, že momentálně nejvíc poslouchám power metal, ale ani proti folk metalu a gothick metalu nejsem imunní a velmi ráda si to poslechnu... Na to nějak neměl co říct, "tvrďák" jeden namachrovaná :-D Když to zkoušel s tím, že hraje na elektrickou kytaru a že má taky kapelu, tak jsem mu řekla jako že OK, že já hraju na basovku, že kytaru jsem nechtěla, protože na tu hraje každej druhej (jasný, je to trochu přikrášlený, protože na basovku bych sice hrát fakt chtěla, ale moc toho neumím, párkrát jsem "hrála" s bývalým spolužákem na jeho starou basu a učil mě základy, takže nic sětobornýho), a účel to splnilo tak jak mělo. O moc víc jsem s ním nenamluvila, díky bohu za to, ale to hlavně proto, protože opět začala hrát kapela a v tom hluku bych měla potíže komunikovat v češtině, natož v angličtině.
Celkově mám problémy rozumět, když je kolem ruch (třeba když se holky hádají, nebo řve televize, nebo tak něco, natož hlasitá hudba), ale to se snad časem poddá, až budu umět trochu líp.
Chlapík se brzo odplížil "okouzlovat" někoho jiného. Byla jsem na sebe docela hrdá, že jsem to zvládla i s mojí vemi malou jazykovou výbavou.

Vytoužené pívo jsem si dala a nezůstalo u jednoho, točili celkem 4 značky, tak jsem ochutnala od každého. Pivař sice moc nejsem, ale naše pivo je rozhodně mnohem lepší.
Koncert jsem si docela užila a ani jsem se nenudila.
Kluci přestali hrát asi 3 minuty před půlnocí, potom následovalo nezbytné hromadné odpočítávání, jásot, každý se s každým objímal, všichni si navzájem přáli Happy new year a bylo to docela hezké.
Asi 10 minut po půnoci začala kapela zase hrát, takže jsem si řekla, že tam ještě vydržím.
Hráli cca do jedné, pak když to začali balit, tak jsem si řekla, že to taky zabalím a půjdu spát (včerejšek jsem totiž měla pracovní, takže jsem si nemohla dovolit vyspávat a nechtěla jsem být jako oživlá mrtvola). Když jsem však šla k baru vrátit sklenici, dal se se mnou do řeči sympatický stařík (no, stařík, tak cca 70 mu být mohlo) a jestli si nechci popovídat s jeho vnukem, že prý se šíleně stydí a tak. No klukovi bylo tak max 17 a moc nadšeně se tedy netvářil, ale nakonec jsem si docela dobře popovídala s tím staříkem a nějakou jeho známou, té jsem si ce rozuměla docela kulový, všechnno mi musela 3x opakovat a tak, pak se to vysvětlilo, když řekla, že je z Edinburghu a tady je jen na návštěvě, takže přízvuk jak Brno.
Po prvních dvou větách, co jsem s nimi prohodila opět následovala otázka, odkud jsem a kde jsem se učila anglicky, že mám americký přízvuk... no když jsem to ten večer slyšela už potřetí, tak jsem málem upadla. AMERICKÝ přízvuk?? Kde bych to asi jako vzala? Jsem ráda, že ze sebe vykoktám kloudnou větu a mám se jako zaobírat s jakým přízvukem mluvím? No, ale až budu umět anglicky mnohem líp než teď a do tý Ameriky fakt pojedu, tak se aspoň neztratím a to se vyplatí ne? Asi mi je to opravdu souzený se tam jednou podívat, jinak fakt nevím, kde bych ten přízvuk sebrala...

Po půl druhé jsem se vypravila domů, kde už všichni spali, tak jsem šla honem rychle taky spát.
Celkově večer hodnotím docela kladně, nenudila jsem se, trochu jsem si popovídala, dala jsem si vytoužený pívo a neseděla doma u televize a ani na těch podpatkách jsem se nezabila a ani si nic nezlomila, takže docela úspěch :-D
V tom baru je živá hudba prý každou sobotu, tak jsem tam určitě nebyla naposledy, určitě si tam občas nějakou kapelu poslechnout přijdu... teda za předpokladu, že budu mít volno :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klárka Klárka | Web | 2. ledna 2011 v 23:36 | Reagovat

ahuj, to vypadá vyloženě na super  večer! já chystám článek o mém posledním večeru. nebude to rozhodně veselé...

měj se krásně...

klárka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama