Dělníci v baráku, aneb horor nekončí...

14. ledna 2011 v 19:13 | Milča |  Anglie
Včera jsem byla tak mrtvá, že už se mi to psát nechtělo, tak to sepisuju dneska, doufám, že se s tím smíříte a až budete dočítat tenhle článek, tak věřte, že týden hrůzy ještě nebyl u konce...


Tákže čtvrtek, to že to bude těžkej den jsem věděla už dopředu, protože čtvret je jedním z "cleaning days", takže uklízím 3 koupelny, 4 pokoje, vrchní obývák a schody s mezipatrem. Je toho docela dost, zvlášť když k tomu připočítám kuchyň, kterou dělám každý den...nakonec jsem toho musela dělat mnohem víc a ještě k tomu dorazili dělníci...no ale to se dočtete dál.

Ráno jsem vstala a jako každej den šla dělat kuchyň, takže vyrovnat čistý nádobí z myčky, narovnat tam špinavý, který zbylo od večera, uklidit nádobí po snídani. Pak jsem šla nahoru pomoct s chystáním holek, taky klasika, no a když jsme byly už všechny dole, tak mi Helen řekla, ať uklidím i poličky v kuchyni... to už mi spadla brada, protože jsem věděla, že den bude záhul i bez nějakejch podělanejch poliček... a že tam toho není málo, no posuďte sami, fotku najdete v galerii ve složce Anglie a podsložce Uklízecí manie. A abych toho náhodou neměla na práci málo, tak jsem ještě měla vyčistit sporák a troubu (sporák má 6 plynových plotýnek a trouby pro jistotu 2), na to mi oznámila, že odjíždí a přijede až odpoledne. Říkala jsem si, bezva, aspoň tu na to šůrování budu mít klid...chyba lávky.
Když jsem teda vyndala všechny věci, který jsem utřela od prachu a pokud to nešlo, tak omyla, urtřela jsem ty poličky, na kterejch ten prach držel jak přilepenej, tak byla hodina v tahu...pak jsem se vrhla na ten sporáka troubu, takže další mraky času.
Mezi tím, co jsem dělala ty poličky, tak přijel truhlář Simon, který sem přivezl polotovary skříní, co si Helen objednala a nějaký jiný věci, takže si to stěhoval dovnitř. To bylo vp ohodě, ale chtěl uvařit čaj, tak jsem ještě dělala čaj a tak, no a takhle přijel za den asi 4x...
Když už jsem kuchyň skoro dodělávala a měla jsem připravenej mop, že vytřu, tak najednou zvonek.
Tak otevřu a nějakej chlapík a něco po mě chce....no docela dobu mi trvalo, než mi došlo, že jsou to sklenáři, který si Helen objednala na výměnu okenních tabulí v obýváku....bezva.
Chlapík si to teda obhlídnul a prá se mě, kde může zaparkovat, tak jsem mu ukázala na dvorek a že mu bránu otevřu zevnitř, protože si nejsem jistá, jestli mu můžu dát kod, takže jsem ještě jako debil běhala k bráně, netuším do takovou dobu dělali, když jim trvalo 10 minut objet blbej blok (pro upřesnění, když tu bránu otevřete, tak ona se pak sama zavírá, proto jsem tammusela běhat víckrát), mezitím se mi podařilo úspěšně vytřít...

No, chlapíci si teda nejdřív klasicky dali čaj (už mě s tím ti Angláni fakt začínají sr*t), přičemž mi pošlapali tu vytřenou podlahu, ale co, to není zas tak hrozný. Řkela jsem ji, že kdyby něco potřebovali, tak ať zavolají, že budu v poschodí, protože tam mám práci.
No, při tom uklízení těch koupelen asi 3x přišli, že něco potřebují, nebudu vám říkat jak složitá je domluva o něčem o čem nemáte absolutně žádnou páru a ještě se o tom zkustě bavit v angličtině...žádná sláva... Mezitím jsem chodila vařit ještě další čaje.
Aby toho nebylo málo, tak mi došlo mléko, takže jsem ještě musela běžet do krámu pro mlíko.
V mezičasech přijel Simoc s dalšíma věcma a zase jsem vařila čaj....pak už jsem i myla hrnky.
Když jsem teda s těma všema šílenejma "přestávkama" dodělala ten vršek, tak jsem se ve dvě hodiny zhroutila na gauč a nebyla jsem schopná vůbec ničeho... v tu chvíli přijela Helen...
Nejen, že se jí nelíbila špinavá podlaha v kuchyni (jo, clej den tam douraj chlapi v botách, jasně že to bude čistý), ale když jsem jí řekla, že jsem jí vytřela, ale chvíli na to přijeli dělníci, tak to bylo v pohodě, pak jsem dostala "sprda", že jsem jim ani neuvařila čaj ?? VTF?? A těch 5 čajů za ten den je jako nic? Aby jste v tom neměli bordel, dělníci byli tři a čaj jsem jim vařila 5x, takže jsem za ten den uvařila úctyhodných 25 čajů (pro ty co se nemůžou dopočítat, tak jsem připočítala i ty čaje pro Simona), to se mi ještě nepoštěstilo. Potom jsem dstala dalšího "sprda" za to, že není mlíko ?? tak jsem přišla k ledničce, otevřela jí a na dveřích co?? No to mlíko pro který jsem běžela do toho obchodu! Takže to se vysvětlilo a Helen se uklidnila...naštěstí pro mě.
Když už byla helen doma a běžela moje 7 pracovní hodina ten den, takj sem se odporoučela do horního obýváku a tiše doufala, že po mě dlouho nikdo nebude nic chtít.. diky bohům nechtěl.

Ve 4 přijely holky ze školy, ale když jsem sešla dolů a viděla, že mě nepotřebují, tak jsem se zas hezky rychle vypařila, protože jsem byla fakt mrtvá... No, ale netrvalo dlouho a Helen mě volala, že jsem na chviličku s Frankie k sousedům, tak ať dodělám s Imy domácí úkol (z angličtiny, hezkýý) a pak ji vykoupu.
No, s úkolem jsem jí trochu pomohla, respektive jsem jí vyhledala ve slovníku slova, kerý tam nebyla schopná najít...i když si nemyslím, že by to vůbec zkoušela, ale u poslední otázky jsme se zarazily. Měla vysvětlit jaký rozdíl je mezi slovy Devide a Invention. To že jsem neznala ani jedno z těch slov by zas tak nevadilo, o co jde jsem pochopila z toho výkladu u slovíčka, ale jak to kruci vysvětlit Imy? Snažila jsem se seč to šlo, ale odpověď na všechno byla I don't know...a nadiktovat jí to, to se mi teda fakt nechtělo... i když jí to pak Helen stejně nadiktovala, Imy nevymyslela nic.
Pak jsem jí teda "vykoupala" a Helen s Frankie pořád nikde, tak jsem se snažila Imy nějak zabavit. Jako kdyby mě slyšel, tak zrovna zavolal Nigel, takže dobrých 20 minut mluvila s ním a pak jsem jí dotáhla do horního obýváku, že si budeme kreslit...
Když na en papír tak blbě koukala a zjevně se fakt nudila, tak mi řekla, že neví co malovat a už se chtěla zvednout a jít pryč, jenže co dělat, když playroom je nepoužitelnej a žádnou hru se mnou hrát nechtěla? Tak jsem jí posadila zpátky a dávala různý návrhy, co může nakreslit....říkala jsem spoustu věcí od mámy, psa, kocoura, kamarádů, nejhezčího dárku počínaje, přes nejoblíbenější místa, nejhezčí prázdniny a nejoblíbenější televizní pořady po její představu princezny, zámku, domu ve kterém by chtěla bydlet a na všechno byla odpověd NO! Nakonec jsem ze zoufalství navrhla, ať mi nakreslí dům, ve kterém žili v Dubaji, a to se nakonec ujalo. Nějakou dobu jsme si teda kreslily, když konečně přišla Helen... Její představu chviličky teda nesdílím, když byla pryč skoro hodinu a půl...

Tím, můj pracovní den tedy skončil, nemusím snad dodávat jak totálně vyflusaná jsem byla...
Když to takhle píšu, tak se mi skoro ani nechce věřit, kolik jsem toho za ten den dělala, ale je to tak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | 13. června 2011 v 18:56 | Reagovat

Tak mam pocit že si aupair pletou docela se služkou :/

2 Romana Romana | 3. listopadu 2012 v 12:34 | Reagovat

tak tohle je teda nářez. Ta tvoje host mom s tebou zacházela jak s onucí :/ tam bych nikdy nezůstala.
Když už uklízet, tak nějaký respekt a úctu od rodiny, když už nic.

btw, tak nějak pročítám ten tvůj blog, protože se taky chystám do USA...docela zajímavý :D
Jak to, že si tam všechny ty holky najdou takový ideály lol.

Každoprdně, piš dál, hezky se to čte a hodně štěstí do druhýho roku v USA! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama