První setkání s rodinou

28. listopadu 2010 v 13:46 | Milča |  Irsko
Celou cestu jsem doufala, že to bude v pohodě a že Rowena bude tak sympatická jako po mailu. Díkybohu se moje přání splnilo a fakt jsou tu na mě moc hodní.... Tak tedy jak to probíhalo...


Po nechutně dlouhém čekání na kufr jsem se jala hledat východ, který jasm taktéž úspěšně našla (jsem to ale holka šikovná...). Hned jak jsem vylezla ze dveří, tak jsem téměř okamžite uviděla Rowenu i s Aidanem. Když jsem k nim došla, tak jsem od Roweny dostala vééélký hug, no a Aidan prohlásil, "že to není ONA!!" A schoval se za mámu....Takže se mi na to nebohé dítě asi moc zapůsobit nepodařilo....

Mnohem větší rados mi udělalo to, že Roweně docela dobře rozumím a když náhodou nevím, tak mi to klidně několikrát zopakuje, nebo řekne nějak jinak. To mi spadl ze srdce tak obrovský šutr, že to muselo být slyšet až v ČR.
Celou cestu z letiště jsme si povídaly o všem možném, o Irsku, o počasí (jaké je tady, jaké je u nás, na co je zvyklá ona), o Aidanovi,...
Aidan se mnou vůbec nekomunikoval a poslední cca 1/4 cesty prospal.

Když jsem přijeli k domu, tak mi Rowena ukázala, můj pokoj a kde je koupelna a nechala mi nějaký čas pro sebe, tak jsem si trochu povybalila a šla jsem do kuchyně, omrknout zbytek domu.
Rowena začínala vařit večeři, tak jsem se znovu pokusila navázat kontakt s Aidanem. Řekla jsem mu, že pro něj něco mám. Tím se mi podařilo upoutat jeho pozornost a když jsem pak vytáhla to autíčko, co jsem mu koupila, tak jsem si ho získala definitivně. Nápad koupit mu autíčko byl asi ten nejlepší, co jsme mohla mít, protože je miluje... Skoro s ničím jiným si nehraje, jen s auty...
Pak mi ukazoval všecky svoje hračky a tak a hrála jsem si s ním až do večeře.

Co je méně hezké je, že Aidanovi skoro vůbec nerozumím, spíš odhaduju co říkal a když to náhodou slyším zřetelně, tak neznám to slovo na co se mě ptá, nebo co chce... No, snad se to časem trochu poddá...

U večeře jsem taky zjistila jednu podstatnou vec, co mě tu bude asi dost rozčilovat a to Aidanova nechuť k jídlu. Rowena do něj fakt cpala každou lžičku...no, jsem tedy zvědavá jestli to takhle je pokaždé, nebo ne. Určitě o tom někdy v budoucnu napíšu víc.

Po večeři jsem si ještě chvíli hrála s Aidanem, zatímco Rowena myla nádobí. Potom se i ona přesunula do obýváku, tak jsem jí dala knížu o ČR, co jsem koupila. Měla z toho hroznou radost, což mě potěšilo. Hned si ji začala prohlížet, tak jsme diskutovaly o různých fotkách a co tam je a není...
Potom konečně dorazil Noel, je to děsný sympaťák...Taky jsem znovu odpovídala na podobné dotazy jako Roweně cestou z letiště, ale nijak mi to nevadilo...
Noelovi rozumím trochu hůř než Roweně, ale jde to. Myslím, že na to, že jsem tu teprve pár hodin, to není zas tak zlé...

No, teď jsem už dost unavená tak půjdu spát. Nejde mi tu net, tak doufm, že to bude brzo OK a budete si to moct co nejdřív přečíst....

pozn.:Tento článek byl psán ve středu cca ve 23:30, nic jsem na něm neměnila, jen jsem ho zkopírovala z wordu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 5. prosince 2010 v 1:13 | Reagovat

Panejo!
Tak ty sis našla rodinu!
Já to nějak zaspala!! :D
Už jsi v Irsku, jo?
Ách, nejvíc ti závidim :)))
Mám pro tebe super tip :)) kdyby sis chtěla přečíst krásnou knížku, která se odehrává v Irsku, tak si přečti P.S. Miluju tě .) zrovna jsem na blog zveřejnila recenzi na tuhle knížku a film.. ) teda ne, že bych si chtěla dělat reklamu na vlastní blog, jen mi přijde, že by tě to mohlo zajímat a je to k tématu..
Jinak... co se týče rodiny :))
Řekla bych, že je to ideální začátek, ne? :))
Každopádně, jdu číst dál, jak se to vyvýjí. Mám dojem, že se to nakonec otočilo o 180 stupňů, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama